|
|
Vliv kvality potravy na růst a přežívání sladkovodního zooplanktonu
Sýkorová, Veronika ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Kvalita potravy má významný vliv na sladkovodní zooplankton. Ovlivňuje jeho rychlost růstu a celkový vývoj. Kvalitou rozumíme určitý stechiometrický poměr hlavních biogenních prvků (uhlík, dusík, fosfor) v biomase potravy. Ekologická stechiometrie nám pomáhá vysvětlit rovnováhu chemických prvků v ekologických interakcích a procesech. Sladkovodní zooplankton se skládá převážně ze 2 skupin organismů a to z vířníků (Rotifera) a korýšů (Crustacea)-perlooček (Cladocera) a klanonožců(Copepoda). Každá tato skupina má odlišné nároky na kvalitu potravy. Většina filtrujících perlooček jsou rychle rostoucí organismy, které potřebují pro svůj rychlý růst potravu bohatou na fosfor (malý C:P poměr v potravě), naopak je to u většiny zástupců klanonožců. Ne vždy je nabízená potrava pro dané zástupce zooplanktonu ideální, proto se u nich vyvinuly různé pre- a post- absorpční mechanismy, které jim pomáhají vyrovnat se s nevyhovující potravou. S tím, jak zooplankton reaguje na nevhodný poměr C:N:P v potravě, úzce souvisí jeho schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Poměr C:N:P v potravě zooplanktonu ovlivňuje také druhové složení nádrží. Klíčová slova: stechiometrie, kvalita potravy, zooplankton
|
|
|
Vliv kvality potravy na růst a přežívání sladkovodního zooplanktonu
Sýkorová, Veronika ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Kvalita potravy má významný vliv na sladkovodní zooplankton. Ovlivňuje jeho rychlost růstu a celkový vývoj. Kvalitou rozumíme určitý stechiometrický poměr hlavních biogenních prvků (uhlík, dusík, fosfor) v biomase potravy. Ekologická stechiometrie nám pomáhá vysvětlit rovnováhu chemických prvků v ekologických interakcích a procesech. Sladkovodní zooplankton se skládá převážně ze 2 skupin organismů a to z vířníků (Rotifera) a korýšů (Crustacea)-perlooček (Cladocera) a klanonožců(Copepoda). Každá tato skupina má odlišné nároky na kvalitu potravy. Většina filtrujících perlooček jsou rychle rostoucí organismy, které potřebují pro svůj rychlý růst potravu bohatou na fosfor (malý C:P poměr v potravě), naopak je to u většiny zástupců klanonožců. Ne vždy je nabízená potrava pro dané zástupce zooplanktonu ideální, proto se u nich vyvinuly různé pre- a post- absorpční mechanismy, které jim pomáhají vyrovnat se s nevyhovující potravou. S tím, jak zooplankton reaguje na nevhodný poměr C:N:P v potravě, úzce souvisí jeho schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Poměr C:N:P v potravě zooplanktonu ovlivňuje také druhové složení nádrží. Klíčová slova: stechiometrie, kvalita potravy, zooplankton
|
|
|
Studium potravy velkých savců: metodologický přístup
Holá, Michaela ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Početní stavy spárkaté zvěře v posledních desetiletích narůstají téměř na celém území Evropy, což má za následek významné environmentální a ekonomické dopady. Kvalita a dostupnost přirozených i umělých zdrojů potravy patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující populační dynamiku spárkaté zvěře, a proto je nezbytné, aby byl efektivní management zvěře založen i na poznatcích z oblasti potravní ekologie. S postupem času se metody studia složení potravy značně vyvinuly, nicméně každá má své výhody a nevýhody. Cílem této dizertační práce je s použitím kombinace tradičních (tj. analýza obsahu žaludků) a moderních (tj. analýza stabilních izotopů, spektroskopie v blízké infračervené oblasti) metod studia složení potravy získat nové poznatky o potravní ekologii dvou významných zástupců spárkaté zvěře (tj. prase divoké, jelen evropský) na území České republiky. Jejich populace zde neustále narůstají a zároveň jsou intenzivně přikrmovány. Dále si tato práce klade za cíl vytvořit podklady pro následnou aplikaci těchto metod v myslivecké praxi a zaměřit se na metodologické otázky spojené s jejich použitím.
Na základě rozboru žaludků byl zhodnocen rozsáhlý soubor dat za účelem určit, do jaké míry jsou prasetem divokým přijímány složky potravy pocházející z lidské činnosti (tj. zemědělské plodiny a přikrmování). Potrava produkovaná člověkem tvořila dominantní a nejobjemnější složku potravy prasete divokého během celého roku. Nezbytným předpokladem k využití analýzy stabilních izotopů je znalost tzv. trofických diskriminačních faktorů (tj. systematický rozdíl v izotopovém složení mezi potravou a tkání živočicha, jež danou potravu přijal), které byly v rámci této práce experimentálně určeny pro stabilní izotopy uhlíku a dusíku v srsti prasete divokého a jelena evropského. Dále byly zhodnoceny možné zdroje variability (pohlaví, věk, váha, laktace) hodnot izotopové diskriminace. Získané výsledky představují nezbytné podklady pro použití analýzy stabilních izotopů k rekonstrukci potravy volně žijících jedinců prasete divokého a jelena evropského. V rámci této práce byla dále prokázána spolehlivost spektroskopie v blízké infračervené oblasti k určení ukazatelů kvality potravy v trusu jelena evropského. Výsledky této dizertační práce přispějí k efektivnímu mysliveckému managementu spárkaté zvěře na území České republiky.
|
host ::
RSS.